Ponemoční období

9. února 2015 v 19:56
Tak jsem si celý uplynulý týden pomarodil. To, že rýma je nejhorší nemoc můžu potvrdit, není to vůbec hrozná nemoc, ale je to opravdu, opravdu otravné. Pořád smrkat, bolavý nos.. no, asi tady nebudu mluvit o tom, jaké jsou nemoci. Zrovna ten týden, co jsem ležel v posteli a Malého prince jsem přečetl dohromady 4 krát (a mnoho dalších knih s ním), byl týden po uzavření pololetních známek, pro mě tedy konec "tryhardu". Ne, konec to není, snažit se musím dál a polevit nemůžu, i když se následující známky k příjimačkám nepřikládají, pracovat musím stejně.
Co mě ale štve nejvíce je asi přístup mnohých učitelů. Je to asi hodinu zpátky co jsem zjistil, že nová paní profesorka, kterou jsem já ještě neměl, si chce napsat test na učivo, o kterém já nevím. A jak všechno nasvědčuje, test si napíšu taky. Jupí. Omlouvám se, ale Organická chemie je pro mě nově zavedený pojem a já nemám vůbec 'šajn' co to může být. Ono internet je magická věc, mohl bych si to zjistit, kdyby nebyl večer před testem. Nejsem člověk, co se učí, a učit se večer? Ne, děkuji. Takže radši 5 (vzpomněl jsem si na Né pětku ne, protože to vystihuje přesně mou situaci) než se po večerech učit. Ale mám alespoň jednu výmluvu - já v tom fakt jsem nevinně, týden jsem na to učivo nebyl!
Hned první den, kdy jsem měl jít do školy, jsem do školy nešel, vydal jsem se na soutěž v konverzaci v Anglickém Jazyce. Třetí místo mě potěšilo, ale co ne, byla osoba, která tam se mnou byla. No, alespoň jsem se nenudil (ano, opět jsem si přečetl jednou Malého prince, to byla zrovna doba, kdy jsme spolu nemluvili), on totiž pořád kecal. A i když byl otravný, v nudných chvílích vám jakýkoli společník dokáže zahnat nudu. Jo a mimochodem, jak se jmenuje jsem zjistil teprve na konci soutěže, kdy ho představili, jinak bych celou dobu nevěděl, kdo to vlastně je. Ael jeho příjmení jsem tušil, to ano. A to je konec mích hlubokých úvah, tak zase něky příště u mích deep thoughts.
 


Komentáře

1 hellboy hellboy | Web | 9. února 2015 v 20:10 | Reagovat

nechci být tvoje máma, co ti říká ať se učíš, ale můžu ti něco říct z mých zkušeností. Já jsem se v tvách letech koukala na školu uplně stejně, nakonec jsem skončila na škole na kterou jsem sice chtěla ale zásaní lítky co jsme se měli učit ve škole jsem zapomněla a nebo jsem si jí vůbec neučila:D nechtěj prostě skončit na pracáku, já tam sice nedopadla pač žiju od 16 v německu, ale prostě neser na školu, pak toho budeš litovat:D jinak na tvůj věk píšeš fakt dobře:-)

2 Lukáš Fangovich Lukáš Fangovich | 9. února 2015 v 20:13 | Reagovat

Díky, tohle potěší :-) Jako já neseru na školu (momentálně mám 4 dvojky) ale prostě jsem jako většina teenagerů, nerad se učím. Ale když opravdu potřebuji, tak se dokážu učit. :-)
Díky na tvůj názor! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama