Jan Novák a Johny Newman

12. června 2016 v 13:55 | Lukáš Fangovich |  Úvahy
Před nedávnem jsem objevil něco, co se mi docela zamlouvá, a to jsou překlady. Rád anglicky píši a čtu, mluvím a vlastně dělám všechno kolem (jak byste již ovšem mohli vědět, na češtinu nedám dopustit). Řekl jsem si, že bych mé lásky a znalosti k angličtině mohl nějakým způsobem využít, třeba tak, že přeložím nějakou fanfikci. Čtu, překládám, píšu, když ejhle - narazím na problém. Roach. Roach? Plotice? Šváb?


Opravdu rád čtu, a to jsem tak pár let zpět četl druhou knihu ze světa Warcraft, kde jsem se ovšem nedostal za prolog, přestalo mě to bavit a chyběl mi Ronin a tak všechno kolem. Co jsem si ovšem přečetl byla první slova autora, kde se vyjadřoval o tom, jak se z Janů stávají Johni, z Tomášů Thomasové a tak celkově z čechů se stávají angličané. S tím jsem se ovšem na základní škole potákal dennodenně, ale až nedávno jsem se nad tím zamyslel. Je správné překládat jména?
Pokud máte zájem si úvodní slova překladatele přečíst, tak zde a sjeďte kousek dolů, je to zajímavé počtení, s kterým plně souhlasím. Odkaz zde.

Člověk by si myslel, že tady vložím jednoznačný názor, jenže to se nestane. Já na to jednoznačný názor nemám. Něco je vhodné přeložit a něco nechat původní. Zde budu kombinovat dva velké fantasy světy - Warcraft a Píseň Ledu a Ohně, kterou můžete znát jako zfilmovanou (respektive zeseriálovanou) verzi - Hru o Trůny.
Čtyři jména: Orgrimmar, Winterfell, Jon Snow, Vereesa Windrunner.
A teď překlady těchto čtyř jmen!: Orgrimmar, Zimohrad, Jon Sníh, Vereesa Windrunner.

Problematiku Orgrimmaru jistě chápeme - Orgrimmar je vymyšlená název, a proto se nemusí ani nijak překládat.
Pak je tady ovšem Winterfell (doslovně Zimopád) přeložený jako Zimohrad (Wintercastle). Kdyby to bylo naopak, tedy vytvořil bych nový název Zimohrad a měl ho přetvořit do angličtiny, rozhodně bych nepoužil Wintercastle, to totiž postrádá to, co překlad musí být - tu zvučnost. Wintercastle je totiž minimálně na zlomení si jazyka - a to, že tam kosti nemáte, nevadí. Naroste vám tam a zlomíte si ji. Zvučnost a poetičnost jména má přednost před doslovností. Čímž se dostáváme k...
Problematice Větroběžky. Snow-Sníh samozřejmě všichni chápeme, byl použit doslovný překlad, který tady sedí. Ale co u složených jmen? Windrunner a Větroběžka jsou doslovné překlady. A nevím, jak vy, ale mě se Větroběžka prostě nelíbí. (Nedej Bože, aby to byla Větroběžkyně, nebo snad Větroběhna!) Představme si ovšem situaci, že Vereesa Windrunner pochází ze Zimohradu. Všechna pozornost je pak směřována na překladatele, který snad musí mít rozumné vysvětlení pro to, proč něco přeložil a něco zase ne.

Jó překladatel, ten tvrdej chleba má. Kdybych byl profesionální překladatel (což bych, mimochodem, docela rád chtěl), toto by mi drásalo nervy. Nedávno jsem řešil podobnou situaci u jedné fanfikce, kde se klisna jmenovala Roach. (Nutno podotknout, že knihy jsem četl a věděl jsem, že Geraltova klisna se jmenovala Klepna.) Sic jsem si říkal, že v knihách se Geraltova klisna jmenovala Klepna, jenže tady v tomto příběhu je klisna pojmenována jako Roach, doslovným překladem tedy šváb či plotice. Nenapadlo mě, že český překladatel i anglický překladatel Andrzeje Sapkowského čelili taky takovému těžkému rozhodnutí. Z Plotky museli vytvořit to, co slýcháme dnes. Roach a Klepnu.

Doslovnost prostě není na místě, co se překladu týče. Zimopád sice zní dobře, ale Zimohrad, z toho prostě srší ty chladné, kamenné zdi velkého, severně položeného hradu. Kdybych stál v situaci překladatele Zaklínače a měl Plotku přeložit do češtiny, asi bych změkl a prostě nepřeložil - Plotka by Plotkou zůstala, vždyť čeština a polština jsou si podobné. Kdyby ovšem originál byl anglický a jméno by bylo Roach, asi bych přeložil tuto klisnu jako Plotici. A to je důvod, proč bych byl příšerný překladatel.

Abych se tedy konečně vyjádřil - ano, v knihách by se názvy měly překládat. Nelíbí se mi jméno Windrunner, nicméně ani Větroběžka či Větroběhna. Pokud je to možné, pokud to pořád bude znít hezky, pak bych jméno rozhodně přeložil a nenechal v knize žádný cizí pojem. Kniha má být plně přeložena do daného jazyka, má to jednoduše být klenot literatury. A co se týče slečny Windrunner či draka Deathwinga, jsem si jist, že by se z nich dalo udělat něco pěkného. Když byla Plotka přeložena do něčeho tak hezkého, jako je Klepna, tak proč by se z Deathwinga nemohl stát Křídlosmrt?
(Ne, prosím, neudělejte z Deathwinga Křídlosmrt. Je to příšerný. Ale stojím si za tím, že by někdo vytvořil krásný překlad.)

Konečná myšlenka tohoto článku, a jak již název napovídá, je zamyšlení se nad tím, stanu-li se v Anglii Lucasem a v Itálii Lucem. Mnozí se mnou budou nesouhlasit, ale tady mám prostou odpověď - ne, jsem Lukáš a Lukáš budu ve všech zemích na světě!
No počkat... a jéje. Právě jsem chtěl na přechozí větu navázat "a kdyby mi Její Veličenstvo..." s tím, že přidám něco vtipného, ale teď mi to došlo. Můj názor je opravdu jen můj názor a moc lidí ho asi nesdílí. Jiřího Křáka tady sice nemáme, ale zato tady máme Její Veličenstvo královnu Alžbětu II., tu ovšem máme pouze my a naši slovenští bratři. Ona se totiž jmenuje Elizabeth II. Je čas, abych začal svůj argument přebít nějakým jiným argumentem.
Oficiální jména, tedy naše jména, se prostě nepřekládají. Lukáš Chlebovský jsem v Czechii, budu i na Slovensku a budu i ve Velké Británii. Až tady na návštěvu přijede budoucí prezident USA Bernie Sanders (doufám tedy, že to bude budoucí prezident USA), bude to stále Bernie Sanders, nikoli Bedřich Písečňák. A co, že Elizabeth je Alžběta vůbec nevadí. Ona je královna, ona si to může dovolit.

Já na to nemám, tohle je na mě možná až moc složité. Tímto článkem, který měl sloužit jako taková nevinná úvaha, jsem přivedl svou mysl do stavu dočista zničeného. Nevím, kam jít a kam nejít, co přeložit a co nepřeložit, co vidět a co nevidět, a tak vlastně vím to, že nic nevím.
 


Komentáře

1 Hanka Hanka | Web | 13. června 2016 v 7:46 | Reagovat

To je hodně zajímavý. Několikrat jsem  nad tím přemýšlela... Já bych asi nechala jména v původním jazyce... :/

2 Tori.U Tori.U | Web | 14. června 2016 v 19:26 | Reagovat

Mě se překlady jmen nelíbí. Když pominu, že velmi často jsou překládány ohavným způsobem, tak když si pak člověk něco hledá na stránkách v angličtině či jiném původním jazyce, neví, o kom se mluví. Ještě dodnes se nevyznám v postavách z Magyku, kdy se z Broučína (Zní to hezky!) vyklubal Beetle, na což jsem vůbec nebyla zvyklá.
Ale musím uznat, že HP je do češtiny přeložen výborně. Překladatel si prý vyhledal význam jmen v angličtině a pak hledal slova se stejným či podobným významem, třeba Dumbledore znamená čmelák, stejně jako Brumbál.

3 Whirpy Whirpy | E-mail | Web | 3. července 2016 v 19:56 | Reagovat

S těmi jmény se to podle mě celkem sporné, mi třeba vůbec nevadí, když to jméno nakonec zůstane v originále, ale samozřejmě pouze v případě, že se to do daného překladu hodí.
Když se třeba celý příběh odehrává někde v Americe postava je Američanka a najednou se jmenuje po přeložení prostě Anička, tak bych zase vraždila já. :D Ale třeba taková Brumbál, to už je jiný kafe.
HP ♥

4 m. m. | E-mail | Web | 24. srpna 2016 v 14:50 | Reagovat

Takovýma úvahama se asi ani nedá dojít ke kloudnému závěru. Je to, jak píšeš, překladatel zkrátka musí překládat s rozumem a citem i pro to, co dobře zní. Někdy je škoda, že cizí jméno jako Windrunner nebylo přeloženo, protože ten, kdo nerozumí AJ, tak ztrácí šanci bavit se tím, jaký má to jméno význam. Ale někdy by to právěže vyústilo v takový výsledek jako Větroběžka, což nezní ani trochu reálně. A jsme u toho. Nereálné jméno kazí čtenářovi příběh. Nevěří tomu, že se tak dotyčný mohl skutečně jmenovat, nesedí mu to tam.

Já se s Jany, měnící se na Johny, setkávám běžně v životě - jezdím za prací do ciziny, a často potkávám jiné Čechy, kteří raději používají v cizině upravenou verzi jména, než aby desetkrát denně poslouchali, jak to někdo špatně vyslovuje, nebo vysvětlovali, jak se to píše. Můj přítel je třeba Mirek a na to nic nevymyslí, ale běžně většina lidí, kteří mají přeložitelná jména, která přitom znějí skoro stejně jako jejich opravdové, používají anglickou verzi. Ale musí to znít podobně. Neznám moc Markét, které by ze sebe dělaly Margarety či Maggie :) Ono je zase nepříjemné, když si pak někdo myslí, že to je fakt tvoje jméno.

Četla jsem článek o Češce, která podobným způsobem v zahraniční práci používala upravené jméno, a po několika letech zjistila, že účetní v tom podniku ji eviduje právě pod tím jménem. Nevím, jestli šlo o daně nebo co, ale byl z toho průšvih, buď by přišla o spoustu peněz nebo to musela vyřešit tak, že si nechá změnit své skutečné jméno na tu přezdívku. A tak to udělala a teď to má i na občance :)

5 Gaz Gaz | E-mail | Web | 26. srpna 2016 v 21:05 | Reagovat

K první části článku bych ráda dodala pár příkladů, kde se překlady (podle mě) opravdu povedly. Jednak moje srdcová záležitost, Pán Prstenů a celý Tolkienův svět, kde je dokonale přeloženo každičké jméno (vyjma těch z více méně náhodných písmenek stvořených (Frodo, Gandalf...), například když mi v nějakém náhlém osvícení došlo, že anglický Peregrin Took je český Peregrin Bral, byla jsem neuvěřitelně nadšená, taky třeba Samwise přeložené jako Samvěd. Druhak, tentokrát z novějších děl, je to třeba Harry Potter, který je přeložen též dobře (ne tak dokonale jako LOTR) - "snitch" a "zlatonka" je setsakra rozdíl, jedno zní tak rychle a nenápadně, to druhé roztomile jako pomalu vznášející se chomáček zlatého chmýří. Ale proč se ta série nejmenuje Jindřich Hrnčír, bych potřebovala vysvětlit. Do třetice třeba Zeměplocha. :)

K té druhé části: když se můj kamarád, příjmením Ptáček, představil v Anglii jako Birdie, říkala jsem si, jestli náhodou nepřeskočilo... Překládejme jen jména monarchů nikoli běžných smrtelníků!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama